New city, new danger - 5. kapitola

27. července 2014 v 15:29 | *Andy* |  New city, new danger
Téma: The Vampire Diaries a Teen Wolf
Pár: Elena a Isaac, Allison a Scott, později se objeví i nové páry
Anotace: Elena se s rodiči a bratrem na čas přestěhují do městečka Beacon Hills, kde mají babičku. Rodiče Eleně řeknou, že je to kvůli babičce, která už je nemocná, ale lovci vlkodlaků si je tam pozvali, aby jim pomohli s vlkodlaky a smečkou Alf. Co se stane, když se Elena seznámí s Derekem a ostatními a zjistí nejen jejich tajemství, ale i její rodiny? Co když se po nějaké době objeví v Beacon Hills i její přátelé z Mystic Falls. Pomůžou Eleně a ostatním nebo budou pomáhat lovcům?

5. kapitola

Ráno mě vzbudil budík. Moc jsem toho nenaspala, protože jsem se pořád budila. Tipovala bych, že jsem spala jenom tak tři hodiny, víc ne. Ještě jsem chvíli ležela, potom jsem se zvedla a šla se připravit. Nechtěla jsem se dole s nikým potkat. Nechtěla jsem je vidět, proto jsem si nastavila budík na dřív. Rychle jsem se namalovala, učesala, připravila si věci do školy, oblékla se- džínové tříštvrťáky a růžové tričko s nápisem Puma- a seběhla jsem schody dolů. Slyšela jsem nahoře otevírání skříně, takže rodiče už se asi taky budí. Rychle jsem napsala vzkaz, že jsem do školy musela dřív, že jdu napřed a šla jsem ven. Šla jsem pomalu, měla jsem hodinu a čtvrt náskok, takže jsem nevěděla, co tu budu dělat. Rozhodla jsem se, že půjdu na to hřiště pod školou. Došla jsem tam po půl hodině. Zbývá mi ještě půl hodiny do otevírání školy. Teď jsem měla akorát vyrážet z domu. No aspoň se můžu ještě podívat na tu ekonomiku. Otevřela jsem učebnici a začetla se do látky.
Pohled Isaaca
Sledoval jsem Elenu celou noc, chtěl jsem si k ní jít lehnout, ale ona nemohla usnout. Když konečně usnula, tak se po chvíli zase probudila. Usnula až ve čtyři hodiny. Podíval jsem se na její budík. Má ho nastavenej na šestou, takže do té doby musím být pryč. Lehnul jsem si k ní a objal jí kolem pasu. Na mobilu jsem si nastavil budík za minutu šest, dal jsem tam jenom vibračky, aby jí to nevzbudilo, ale mě jo. Položil jsem si hlavu vedle její a konečně usnul.
Probudil mě můj mobil, tak jsem ho rychle vypnul a vylezl ven oknem. Jakmile jsem vyskočil, tak začal zvonit telefon Eleně. Zajímalo by mě, proč vlastně vstává tak brzy. Zřejmě se dlouho připravuje v koupelně, nebo fakt nevím.
Šel jsem si stopnout k oknu, které vede k nim do kuchyně, abych věděl, jestli už je někdo dole. Nikdo tam naštěstí nebyl. Po chvíli tam přišla Elena, podívala se na schody, něco rychle napsala na papírek a potom vyběhla ven. Nenápadně jsem se tam vloupal a přečetl si ten papírek.

Musela jsem do školy dřív, chci se ještě učit a potřebuju s něčím poradit. Mám se tam s někým sejít a ten mi s tím pomůže- Elena

Takže jde do školy, aby jí někdo doučoval. Uslyšel jsem ze shora otevírání dveří, tak jsem rychle utekl ven. Běžel jsem do školy a v polovině cesty jsem narazil na Elenu. Nechtěl jsem jí rušit a naštvat, tak jsem šel nenápadně za ní. Nechci, aby si myslela něco jiného, třeba že jí sleduju- i když je to pravda- tak si to nemusí myslet.
Došla do školy a sedla si na houpačku. Nikoho jsem kolem ní neviděl. Možná má její kamarád nebo spíš kamarádka zpoždění. Vytáhla si učebnici a četla si látku, ze které se má dneska psát. No jo, vlastně ten test, úplně jsem na něj zapomněl, takže absolutně nic neumím. Skvělé! Další pětka na kontě. To bude skvělí. Teď jsem tak trochu šťastný, že táta už nežije. Já vím, je to hnusný, ale určitě by mě zase zavřel do mrazáku. Díky němu mám do teď strach ze stísněných prostorů. Nenáviděl jsem otce za to, ale neměl jsem sílu mu vzdorovat nebo spíš jsem měl strach. Ten už teď nemám. Teď bydlím u Scotta, protože mě Derek tak trochu vyhodil a Scottova máma mi naštěstí známky nekontroluje.
Když jsem před školou viděl Allison a Scotta, tak jsem se za nima vydal. Nechci, aby si mě všimla.
"Čau, tak jak si dopadl? Zkontroloval si jí večer?" Zeptal se Scott.
"Jo, večer jsem tam zašel." Odpověděl jsem a podíval se na Elenu, která si akorát dávala učebnici do tašky a pak šla do školy.
"Měli bychom si s ní jít promluvit, chtěla včera dát prostor, tak jsme jí ho dali. O dnešku nic neříkala, takže za ní můžeme jít." Rozhodnul se Scott a vykročil směrem k ní.
"Já bych jí nechal ještě čas." Snažil jsem se ho zastavit.
"To ani náhodou, to už by taky mohlo být pozdě, takže buď mi pomoz, nebo se do toho nepleť." Naštvaně se na mě podíval.
"Fajn." Měřil jsem si ho stejným pohledem a pak jsem šel za Elenou společně se Scottem a Allison.
"Můžeme s tebou mluvit?" Zeptala se Allison, když jsme k Eleně přišli. Ona se na nás se strachem podívala a pak začala couvat.
"Ne," otočila se a začala od nás odcházet.
"Eleno," zařval na ní Scott.
"Držte se ode mě dál." Řekla a ani se na nás neotočila.
"Tak jí ještě necháme, na obědě si s ní promluvíme." Řekla Allison a společně se Scottem začala odcházet.
"Jdeš?" Otočil se na mě Scott.
"Ještě ne, musím něco zařídit." Řekl jsem a pořád jsem se díval tím směrem, kterým šla Elena. Něco se mi na tom nezdálo. Něco bylo špatně. Šel jsem po jejím pachu. Ten mě zavedl do sklepa, odkud se ozýval křik, Elenin křik. Na nic jsem nečekal a rozběhnul se tam. Elena se krčila v koutě a před ní stál Aidan a Ethanem. Rychle jsem k nim doběhnul a odstrčil je od ní.
"Proč nám pořád musíš kazit zábavu?" Měřil si mě Aidan naštvaným pohledem.
"Proč jí pořád musíme mučit?" Opáčil jsem.
"Ještě jí nemučíme, na to přijde řada dýl." Usmíval se na mě Ethan. Jak já ty dvojčata nenávidím.
"Na to nemyslete. Já jí ochráním."
"Nemáš oproti nám žádnou sílu." Vysmíval se mi Aidan.
"Na vás vystačím." Snažil jsem se je vyprovokovat, aby se začali měnit. To jim zabere trochu času, takže bych mohl s Elenou stihnout utéct. Na chodbě si nic nedovolí.
"Zas tak moc si nevěř."
"Vždyť nemáte žádnou sílu, se na sebe podívejte." Vysmíval jsem se jim.
Naštvaně se na mě podívali a začali si sundávat tričko. Když si Aidan kleknul a Ethan do něj zabořil ruku, tak jsem rychle vzal Elenu za ruku a chtěl jí zvednout.
"Bolí mě noha," zaskučela. Rychle jsem si jí vyhoupnul do náruče a utíkal s ní po schodech nahoru. Rychle jsem otevřel dveře a vyběhnul na chodbu, která byla plná žáků, kteří se na nás zmateně dívali.
"Tímhle to nekončí, nemůžeš si jí hlídat věčně." Slyšel jsem ze spodu Ethanův hlas.
"Ale můžu." Řekl jsem mu odpověď a pak s Elenou pokračoval chodbou.
"Můžeš mě už pustit, já to dojdu." Ozvala se Elena z mého náručí. Třásla se, určitě měla strach.
"Dobře." Neochotně jsem jí pustil a ona začala pajdat. "Počkej," řekl jsem ještě, nemohl jsem se na to dívat. Doběhnul jsem jí a podepřel jí. "Jakou máš hodinu?"
"Fyziku," odpověděla jednoduše.
"Tu mám taky, doprovodím tě." Řekl jsem a podpíral jí až do učebny fyziky. Posadil jsem jí do lavice vedle sebe.
"Co když nechci sedět vedle tebe?"
"Nemáš na výběr, protože fyziku mají i Aidan s Ethanem, takže nechci, aby ti něco udělali." Vyčaroval jsem na tváři úsměv.
"Fajn." Řekla uraženě a vytáhla si učebnici se sešitem. Podíval jsem se na tu nohu, neměla tam žádnou krev, takže si asi jenom zvrtla kotník, což je dobře.
"Prosím, nezlob se na mě." Řekl jsem a položil jí ruku na stehno. Když jsem se jí dotknul, tak se začala třást. "Já ti nic neudělám, nemusíš se mě bát." Ruku jsem radši sundal. Nechci jí strašit, jí ne.
"Já už nevím, komu mám věřit, skoro všichni mi lžou. Od té doby, co jsme se sem přestěhovali, jde můj život z kopce. Vy jste mi lhali, rodiče s bráchou a babičkou mi celej život lhali. Vlastně ani nevím, proč ti to říkám. Neznám tě a snad ani znát nechci, ne po tom, co jsem viděla v lese a teď ve sklepě. Prostě si přeju, abych se vrátila do Mystic Falls a můj život se vrátil do normálu." Přiznala se.
"Nikdy už by to nebylo jako dřív. Nebudu ti lhát, že jsem tenhle život nechtěl. Bejt vlkodlakem je to nejlepší co se mi kdy stalo. Nezměnil bych to, nechtěl bych to změnit. Když jsem byl člověkem, tak můj život za nic nestál a teď se na mě podívej. Koukni, jakej jsem teď, už se nebojím jako dřív, dokážu se bránit." Řekl jsem jí, ale neprozradil jí mé zážitky s otcem, o nich snad nikdo neví, teda kromě Dereka, o tom si nejsem jistý.
"Proč potřebuješ být silný? Proč se chceš bránit?" Zeptala se mě, akorát zazvonilo a do třídy přišel učitel. Neodpověděl jsem jí na to. Celou hodinu jsem jí sledoval, ale ona se na mě ani jednou nepodívala.
"Počkej Isaacu, my vás dostaneme oba. Půjdeš s Elenou za Deucalionem a budeš se dívat, co s Elenou budeme dělat. Budeš to pozorovat a třeba nám i pomůžeš." Slyšel jsem za sebou Aidanův hlas.
"To nikdy neudělám." Řekl jsem potichu. Snad to nikdo neslyšel.
"Co?" Elena se na mě nechápavě dívala. Neodpověděl jsem jí.
"Ale uděláš, když se přeměníš, tak nad sebou ztratíš kontrolu." Vysmíval se mi Ethan.
"Já se umím ovládat." Řekl jsem, ale cítil jsem, jak se ve mně kupil vztek.
"Podívej se na sebe, my to cítíme, ještě chvilku a proměníš se před všema."
"To se nestane." Začal jsem dýchat, abych zahnal tu potřebu se přeměnit. Potřeboval jsem se zklidnit. Nesmím se přeměnit. Nesmím se přeměnit. Nesmím nepřeměnit. Říkal jsem si v duchu pořád dokola.
"Nesnaž se, buď jí něco uděláme my, nebo ty. Co bude horší? Když bude nenávidět nás nebo tebe?"
"Co se děje?" Zeptala se potichu Elena.
"Isaacu, neposlouchej je, kontroluj se." Šeptal Scott. Seděl kousek ode mě.
"Já nemůžu," zašeptal se a snažil se zhluboka dýchat.
"Přesně tak, nedokážeš to ovládat. Nikdy se to nenaučí a stejně jí zabiješ." Slyšel jsem Ethana hlas.
"Držte huby," zašeptal Scott.
"Co se děje?" Slyšel jsem Allisonin hlas.
"Dvojčata si vybíjejí vztek na Isaacovi a on se nedokáže ovládat." Pošeptal jí Scott.
"Je taková škoda, že Elena neslyší, co s ní budeme mít v plánu. Mohli bychom začít třeba tím, že si s ní trochu pohrajeme." Smál se Aidan.
"Sklapni," zašeptal jsem.
"Co se to děje?" Vyptávala se dál Elena.
"Musím pryč." Řekl jsem a chtěl vstát.
"Nenech je vyhrát, bojuj s tím." Snažil se mě Scott zklidnit.
"Tobě se to říká, když nemluví o Allison." Nevstal jsem a zůstal sedět.
"Je vám špatně pane Laheye?" Vyrušil nás učitel.
"Je mi dobře." Řekl jsem nahlas, ale nepodíval se na něj. Určitě se mi už začaly měnit oči.
"Elena, ona mu s tím pomůže, stejně jako jsem já pomohla tobě." Ozvala se Allison.
"Máš pravdu, napiš jí." Odpověděl jí Scottův hlas.
"Stejně mu to nepomůže." Vysmíval se mi Aidan. Uslyšel jsem brnět Eleny telefon. Rozhlédla se kolem sebe, pak se podívala na učitele, a když si všimla, že se na ni nedívá, tak telefon vytáhla a přečetla si zprávu. Nechápavě se na telefon dívala, potom se podívala na Allison a nakonec na mě. Čekal jsem co udělá, teda jestli vůbec něco udělá.
***
Tak snad se bude líbit a moc Vás všechny prosím o komentáře, abych věděla, jestli se vám to líbí nebo ne, protože si touhle kapitolou nejsem vůbec jistá, takže prsím o komentáře, děkuji :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka New city, new danger?

Ano
Ne

Komentáře

1 tessi tessi | 27. července 2014 v 19:44 | Reagovat

budu muset dočíst :) přesněji dneska večer se na to mrknu :-) Tw a tvd dohromady zní dobře ;-)

2 Wer Wer | E-mail | Web | 28. července 2014 v 16:29 | Reagovat

Dobrá dlhá časť. Tie dvojičky už lezú na nervy aj mne :D Isaac si Elenu strašne ochraňu a to ako sa k nej v noci vlúpal :D
Som zvedavá ako to bude ďalej.

3 Megi Megi | E-mail | Web | 28. července 2014 v 22:36 | Reagovat

Ahoj, chci ti jenom říct, že moc ráda budu tvoje affs. :-)

4 *Lian* *Lian* | Web | 29. července 2014 v 0:54 | Reagovat

Dobrý díl, jsem zvěědavá, co se bude dít dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama